Kapka krve pod okapem

21. listopadu 2010 v 17:37 | Bacatel |  Básně a básničky
Kdo to stojí pod okapem,
kdo to drží v ruce nůž?
K nikomu se nepřipojí,
všichni chtějí by byl fuč.

Naklonil se k jedné dívce,
pošeptal jí do ucha.
Že ho v mysli strašně trápí,
jedna špatná předtucha.

Šeptal jí o bílé noci,
šeptal jí o černém dnu.
Vyprávěr o dobrých skutcích,
jak se choval jako bůh.

Ulice se vyprázdnila,
zůstali tam sami dva,
políbil jí na krk dlouze,
byla to od něj odvaha.

Polibek mu navrátila,
s poustou úroků,
on sevřel v ruce dýku,
a krev byla tu.

Z ruky se mu hrnula,
jak zrna ze sýpky,
chlemtali ji oba dva,
pošpinili omítky.

Omítky domů u kterých stáli,
omítky domů o které opřeli,
když poslední lok krve,
spolu vypili.

Ústa rudá a tváře upírů,
krčili se spolu ve stínu,
ve stínu domů u kterých stáli,
lidé kteří v nich byli se báli.

A oni dva si slizovali krev ze rtů,
teď už byl konec všem žertům.
Ústa rudá a tváře upírů,
Krčili se spolu ve stínu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama